Vzletem a srdcem sokolím
Sokolové 180 let po založení České obce sokolské
V tradici tělovýchovy a sportu v tuzemsku snad neexistuje známější sdružení, než kterým je Česká obec sokolská či jen krátce Sokol. Někteří ho mají spojený poměrně stereotypně a okleštěně zejména s bílým nátělníkem, modrými šponovkami, tělocvikem a takzvanými všesokolskými slety. Pro jiné ale představuje hlavně fyzickou zdatnost, zdravý životní styl, ale i pospolitost, soudržnost, tradici nebo úctu a lásku k národu. Sokol však i dnes, 180 let po jeho založení, dokáže být přes to všechno ještě mnohem víc. Neustále se snaží aktivně rozvíjet, vést své sestry a bratry (jak se jeho členové oslovují) v každém věku k pohybu, ke vzdělání a dobrým mravům.
Pro mnohé je Sokol skvělý prostor pro jakékoliv volnočasové vyžití, někteří si k němu ale pěstují daleko niternější a hlubší vztah. Sokol totiž nemusí být jen koníčkem. Může být životním stylem, světonázorem, rodinou a možná i životem samotným. Tento projekt se proto snaží rozkrýt, jaké to je být sokolem „tělem i duší” dnes, v roce 2022. Takovým, který této téměř dvě století staré myšlence zasvěcuje celý svůj život a snaží se svou činností i v současné době navazovat na tradici Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, kteří Sokol v roce 1862 zakládali.
Sokolové každou hodinu cvičení zahajují pokřikem „Nazdar!“
Sokolové každou hodinu cvičení zahajují pokřikem „Nazdar!“
Neodmyslitelnou obuví spojenou se Sokolem jsou cvičky
Neodmyslitelnou obuví spojenou se Sokolem jsou cvičky
Věk není překážkou a v Sokole najde své místo každý
Věk není překážkou a v Sokole najde své místo každý
Přestože má někdo Sokol spojený jenom se cvičením, ve skutečnosti se v něm skrývá mnohem více
Přestože má někdo Sokol spojený jenom se cvičením, ve skutečnosti se v něm skrývá mnohem více
Sokol nebyl založen jako obyčejný sportovní spolek. Při jeho ustavování hrály silnou roli hlubší myšlenky a i díky jeho výše zmíněným zakladatelům, Miroslavu Tyršovi a Jindřichu Fügnerovi, kteří ve sdružení spojili fyzickou stránku pohybu s filosofií morální, se spolek stal unikátním fenoménem a výrazem českého vlastenectví, dobrých mravů a fyzické zdatnosti.
Zejména Tyrš totiž vycházel při ustavování spolku z antické filosofie, především z principu kalokagathie, který staví na ideálu člověka - a tedy i sokola - tělesně zdatného, duševně a sociálně vyspělého, připraveného pracovat a bránit svůj národ. A tyto principy přežívají dodnes. Důraz je přitom kladen zejména na zdravý životní styl a vlastenectví, tedy lásku k rodné zemi a úctu k jejímu duchovnímu dědictví. To vše se dnešní Sokol snaží i mezi širší veřejností popularizovat a odkazovat na hodnoty českého národa v tom nejlepším smyslu slova.
Lukáš Křemen
člen TJ SOKOL Praha-Libeň,
člen Sokolské stráže
Spolek Sokol i přes veškerou nepřízeň, kterou pro něj představovaly události obou světových válek a následně i éry komunismu, během kterých byla jeho činnost přerušena a dokonce zakázána, dokázal svou činnost v roce 1990 obnovit. Velkou zásluhu na obnově přitom měly hlavně sestry Marie Provazníková a Dagmar Evaldová, kterým se i během totalitního režimu dařilo udržovat kontakt se sokoli v zahraničí, již tvořili poměrně silnou komunitu. I ta svou tradici drží do současnosti, mimo komunity slovenské se ta nejvýznamnější nachází ve Spojených státech amerických a vedení a jednoty ČOS s ní aktivně spolupracují.
V současnosti celá ČOS sdružuje 42 žup, pod které spadají jednotlivé tělocvičné jednoty. V současné době je celá organizace vedena starostkou sestrou Hanou Moučkovou. Celý spolek lze rozdělit do tří pomyslných celků, kterými se Sokol ubírá. Jsou jimi všestrannost, vrcholový sport a vzdělavatelství.
Josef Kubišta
náčelník jednoty TJ SOKOL Praha-Libeň
Všestrannost se soustředí zejména na tzv. "sport pro všechny" - tedy pohybové aktivity pro všechny věkové kategorie, bez tlaku na výkon a výsledky. Důraz je přitom kladen na zdravý pohyb, kontakt s komunitou ostatních a radost ze společně stráveného času.
Narozdíl od toho v Sokole funguje i sport vrcholový, nebo-li výkonnostní, který sdružuje 1400 sportovních oddílů 80 různých sportovních zaměření. Členové Sokola jsou reprezentanty nejen v tuzemských, ale i mezinárodních profesionálních soutěžích, a to např. v atletice, judu, basketbalu, házené, volejbalu, florbalu, sportovní gymnastice, ale i v menších sportech, jako je např. šerm, lakros, badminton nebo kuželky. Mezi nejznámější individuální sokolské reprezentanty, kteří své úspěchy získali i v těch nejvyšších soutěžích, patří vzpěrač Jiří Orság, šermíř Alexander Choupenitch, zápasník Matouš Vondál nebo atleti Michal Desenský, Lukáš Hodboď, Vít Müller a rokenrollový pár Lenka Richtrová a Marek Divoký. Takto úspěšných sokolů je však mnohem více - a to jak v dospělých, tak i v mládežnických kategoriích.
Marek Manda
zakladatel Sokolské stáže a důstojník Hradní stráže
Poslední, neméně důležitou, větev představuje tzv. vzdělavatelství. Tento odbor se zaměřuje zejména na kulturní a společenskou činnost. V rámci Sokola je činných přes 200 kulturních souborů, které se zabývají divadlem, hudbou, folklórem a fungují po celé České republice. Vzdělavatelský odbor zaštiťuje tradiční akce, jako jsou přehlídky kulturních souborů, Noc sokoloven nebo Památný den sokolstva 8. října, který připomíná rok 1941 a zatčení tisíce mužů a žen, kteří byli během druhé světové války za svou sokolskou činnost vězněni, mučeni a popravováni. Památka však vzpomíná i na další sokoli, kteří byli perzekuováni během totalitních režimů. Mimo to se vzdělavatelská větev pořádá nespočet přednášek a besed, zaštiťuje i pořadový výcvik tzv. Sokolské stáže a obecně se snaží aktivně popularizovat sokolské myšlenky a historii organizace. Neméně důležitou součástí kulturního života sokolů jsou pak i tradiční maškarní plesy, takzvané šibřinky. Ty si každá sokolská jednota pořádá sama a slouží zejména k setkávání všech generací, které do Sokola docházejí.
Na tradičních šibřinkách nesmí chybět ani oblíbená tombola. Na těch v Sokole Pražském se soutěžilo o více než sto různých cen.
Na tradičních šibřinkách nesmí chybět ani oblíbená tombola. Na těch v Sokole Pražském se soutěžilo o více než sto různých cen.
Se šibřinkami jsou neodmyslitelně spjaté i maškarní kostýmy. Letos se jejich účastníci strojili do masek, které byly inspirované českými i světovými muzikály.
Se šibřinkami jsou neodmyslitelně spjaté i maškarní kostýmy. Letos se jejich účastníci strojili do masek, které byly inspirované českými i světovými muzikály.
Velkou část večerního programu samozřejmě tvořila taneční zábava za doprovodu živé hudby.
Velkou část večerního programu samozřejmě tvořila taneční zábava za doprovodu živé hudby.
Součástí maškarního bálu bylo i taneční vystoupení členů Sokola Pražského. Představili se nejen zájmoví členové Sokola, ale ti, kteří se věnují tanci - zejména aerobiku - na vrcholové úrovni.
Součástí maškarního bálu bylo i taneční vystoupení členů Sokola Pražského. Představili se nejen zájmoví členové Sokola, ale ti, kteří se věnují tanci - zejména aerobiku - na vrcholové úrovni.
Ples je zejména společenskou událostí, ale také skvělou každoroční příležitostí pro setkávání členů Sokola. Kvůli koronavirové pandemii bylo však konání takových událostí značně omezené, proto se účastníci letos setkali po dvouleté pauze.
Ples je zejména společenskou událostí, ale také skvělou každoroční příležitostí pro setkávání členů Sokola. Kvůli koronavirové pandemii bylo však konání takových událostí značně omezené, proto se účastníci letos setkali po dvouleté pauze.
REPORTÁŽ: Svět za dveřmi libeňské sokolovny
Vyrážíme poprvé do Sokola. Schůzku jsme si domluvily, trochu netradičně, přes Instagram a vlastně moc nevíme, co nás čeká. Otevíráme těžké dveře libeňské Sokolovny, vcházíme dovnitř a okamžitě naše oči tkví na skupině asi dvaceti postarších dam ve sportovních legínách a teniskách, které pózují na kamenném schodišti, jež vede do prvního patra k tělocvičně. Dámy se neustále něčemu pochichotávají, a tak je mladý muž, který je fotografuje, musí trochu zklidnit. "Ženský, tak úsměv, já už spěchám, mám tady s holkama schůzku," říká, a přitom se na nás po očku usmívá. Je nám hned jasné, že jsme právě vkročily do úplně jiného světa - malého sokolského vesmíru, kde nic není problém, nikdy není špatná nálada, kde vládne prazvláštně nabíjející pozitivní energie a kde se i naprostý cizinec - jako právě my tři - cítí okamžitě dobře. Naším průvodcem v něm se stává Josef Kubišta, náčelník libeňské jednoty. Hned se nás ochotně ujímá a do všeho nás zasvěcuje. V libeňské Sokolovně se toho totiž děje poměrně dost. Aby také ne, funguje již od roku 1884.
V Libni se primárně nevěnují vrcholovému sportu, i když se různých soutěží a memoriálů, zejména ve šplhu, sportovní gymnastice nebo i přetahu lanem několikrát ročně úspěšně účastní. Největší důraz ale kladou na všestrannostní tělocvičné oddíly, které jsou k dispozici jak pro malé děti s rodiči a předškoláky, tak i pro mladší a starší žáky a žákyně, ale i pro ženy a muže každého věku. Nejstarší člence ženského oddílu je dokonce 98 let a patří mezi jedny z nejaktivnějších členek libeňského Sokola. Mimo to je v Libni také silná tradice turistických oddílů, které jsou ve formě výletů pro Sokol velmi typické.
V libeňské sokolovně je tradičním oddílem i všestrannost starších žen. Ty jsou povětšinou v důchodovém věku a na společná cvičení se scházejí i několikrát týdně. Mimo to připravují i různé pohybové sestavy, se kterými pak vystupují na libeňských akademiích.
V libeňské sokolovně je tradičním oddílem i všestrannost starších žen. Ty jsou povětšinou v důchodovém věku a na společná cvičení se scházejí i několikrát týdně. Mimo to připravují i různé pohybové sestavy, se kterými pak vystupují na libeňských akademiích.
I přesto, že nejvíce členů libeňských sokolů je právě v mladších a starších žácích, nejvýraznějším oddílem jsou, i díky jejich instagramovému profilu, dospělí muži. Mezi ty jsme se vypravily i my, a dokonce jsme si s nimi vyzkoušely, jaké je to na jedné ze sokolských hodin cvičit. „Příště si vezměte něco na převlečení,“ loučil se s námi po první společné schůzce Josef. I přesto, že jsme nářaďový tělocvik naposledy zakusily na základních školách, nemohly jsme odmítnout. V Sokole se totiž na nic nevymlouvá.
Libeňští muži jsou povahou svého oddílu poměrně atypičtí. Zakládají si zejména na tradici. I proto cvičí ve stejnokroji, bílých nátělnících a tmavých kalhotách, a vyhýbají se například současné sportovní terminologii - necvičí tedy „plank“, ale „podpor ležmo“. Jejich hodinové výcviky probíhají každé úterý ve večerních hodinách, právě pod vedením Josefa Kubišty. Začínají vždy rozcvičkou, po které samozřejmě následuje seřazení a zahájení hodiny pokřikem „Nazdar!“, a poté se již muži věnují vždy určité disciplíně - bradlům, hrazdě, kruhům, lanu, ale i dalším. Na úterních cvičeních se setkávají muži několika věkových kategorií a je až obdivuhodné, jak hodiny probíhají. Všechno má svůj řád a disciplínu, ale v průběhu hodin panuje velmi příjemná a přátelská atmosféra. Sokolští muži se navzájem podporují, diskutují o správné technice a provedení jednotlivých cviků, snaží se překonat sami sebe a neustále se zdokonalovat.
Josef Kubišta je sokolem od svých 14 let. Mimo toho, že je náčelníkem a cvičitelem, je také autorem pohádkové knihy Sokolské pohádky, která se snaží prostřednictvím krátkých příběhů přiblížit sokolské myšlenky těm nejmenším dětem.
Josef Kubišta je sokolem od svých 14 let. Mimo toho, že je náčelníkem a cvičitelem, je také autorem pohádkové knihy Sokolské pohádky, která se snaží prostřednictvím krátkých příběhů přiblížit sokolské myšlenky těm nejmenším dětem.
Josef Kubišta říká, že je jejich Sokol unikátní, stejně, jako jsou unikátní ostatní sokolské jednoty. Na té libeňské je však již od prvních momentů patrné, že ji charakterizuje ohromná pospolitost přátelství a rodinná atmosféra. Pro některé z libeňské jednoty je sokolovna opravdu jejich druhým domovem. Snaží se v ní trávit co nejvíce svého volného času, a to buď cvičením, nebo i jinými činnostmi. Například opravami budovy sokolovny nebo pořádáním různých kulturních akcí pro komunitu. Čas strávený s jejími členy pro nás proto byl velmi obohacující. Bylo nám totiž dovoleno nahlédnout do malého sokolského vesmíru, kde se zavřením vstupních dveří ztrácíte pojem o čase a stranou jdou i ostatní „pozemské“ starosti běžných dní. Protože libeňský Sokol je unikátní - stejně, jako malé vesmíry ostatních sokoloven.
Fyzická zdatnost jednotlivých libeňských mužů je jiná. Základní rozcvičení a úkony na určitém nářadí provádí pod dozorem Kubišty všichni společně, poté se ale podle úrovně rozdělí do dvou skupin, ve kterých trénují specifické dovednosti.
Fyzická zdatnost jednotlivých libeňských mužů je jiná. Základní rozcvičení a úkony na určitém nářadí provádí pod dozorem Kubišty všichni společně, poté se ale podle úrovně rozdělí do dvou skupin, ve kterých trénují specifické dovednosti.
Všechny úterní hodiny mají mimořádně přátelskou atmosféru.
Všechny úterní hodiny mají mimořádně přátelskou atmosféru.
Jednotliví cvičitelé musí pravidelně procházet odbornými školeními. Stejných se tedy účastní i Josef Kubišta, který veškeré hodiny libeňských mužů vede.
Jednotliví cvičitelé musí pravidelně procházet odbornými školeními. Stejných se tedy účastní i Josef Kubišta, který veškeré hodiny libeňských mužů vede.
Magnézium se při nářaďovém tělocviku používá zejména proto, aby redukovalo pot na dlaních a předešlo se tak i případným zraněním nebo drobným oděrům z kontaktu s cvičebním nářadím.
Magnézium se při nářaďovém tělocviku používá zejména proto, aby redukovalo pot na dlaních a předešlo se tak i případným zraněním nebo drobným oděrům z kontaktu s cvičebním nářadím.
Každá z úterních hodin končí rozptýlením, jako například krátkou hrou košíkové, fotbalu nebo zápasu. Ten je mezi libeňskými muži obzvlášť oblíbený.
Každá z úterních hodin končí rozptýlením, jako například krátkou hrou košíkové, fotbalu nebo zápasu. Ten je mezi libeňskými muži obzvlášť oblíbený.
Každému cvičení předchází důkladná příprava v podobě rozcvičky, aby během následného tréninku nedošlo k nežádoucímu poranění.
Každému cvičení předchází důkladná příprava v podobě rozcvičky, aby během následného tréninku nedošlo k nežádoucímu poranění.
Každé hodině dominuje vždy jedno cvičební nářadí. Muži se nejprve rozcvičí a začínají s jednoduššími úkony. Následně přidávají na obtížnosti a zlepšují se ve své technice.
Každé hodině dominuje vždy jedno cvičební nářadí. Muži se nejprve rozcvičí a začínají s jednoduššími úkony. Následně přidávají na obtížnosti a zlepšují se ve své technice.
Během hodin má každý účastník cvičení dostatek času na to, aby své dovednosti zlepšoval sám. Hlavní část sice probíhá pod odborným dohledem cvičitele, ale sokoli mají možnost si cviky vyzkoušet i v klidu a sami.
Během hodin má každý účastník cvičení dostatek času na to, aby své dovednosti zlepšoval sám. Hlavní část sice probíhá pod odborným dohledem cvičitele, ale sokoli mají možnost si cviky vyzkoušet i v klidu a sami.
Pro libeňský Sokol je šplh na laně jednou z nejtypičtějších disciplín. Cvičí v ní jak muži, tak i ženy.
Pro libeňský Sokol je šplh na laně jednou z nejtypičtějších disciplín. Cvičí v ní jak muži, tak i ženy.
Tradice krojovaných sokolů a Sokolská stráž
Úcta k tradici – to stálo na počátku Sokolské stráže. Když už to vypadlo, že je tradice krojů v sokole na ústupu, nová generace, teď už třicátníků, se rozhodla obnovit jejich slávu. Přitom zpočátku ani netušili, že výběrem jména navazují na jednotku, která v roce 1918 položila základy samotné Hradní stráži po vzniku Československa.
Snaha party nadšenců vyvrcholila, když oslovili Hradní stráž, zda by je pro účast na pietních akcích a další událostech spojených se Sokolem nevycvičili. Jejich prosbu vyslyšela a v roce 2014 tak došlo k prvnímu společnému výcviku.
Během třídenního výcviku účastníci nacvičují i v sokolském kroji. Ty se zpravidla mezi sokoli dědí, a není tedy výjimkou, že někteří na sebe obléknou i sedmdesát let starý kroj.
Během třídenního výcviku účastníci nacvičují i v sokolském kroji. Ty se zpravidla mezi sokoli dědí, a není tedy výjimkou, že někteří na sebe obléknou i sedmdesát let starý kroj.
V dubnu se konalo již čtrnácté cvičení, kterého se zúčastnilo celkem třináct sokolů z různých koutů republiky. Převažovali ale příslušnicí z Valašského Meziříčí, odkud také přijela Petra Hubová, která je členkou Sokola již dvanáct let. Co se během výcviku naučila, by ráda předala i doma. Nejvíc se jí totiž líbila sjednocenost, kterou na závěr společně s účastníky pociťuje. „Posouvá se to od jedince až na ten konec výcviku, kdy jsme, nebo máme být, jeden celek.“
Sokolský kroj je zejména reprezentativní oděv, proto je třeba, aby ho jeho nositel měl správně upravený. Důležitý je například i správný úhel sokolího pírka na čapce.
Sokolský kroj je zejména reprezentativní oděv, proto je třeba, aby ho jeho nositel měl správně upravený. Důležitý je například i správný úhel sokolího pírka na čapce.
V závěru výcviku je celá třídenní práce představena před zástupci Hradní stráže a ČOS. Účastníci si poté odnášejí osvědčení o úspěšném absolvování výcviku.
V závěru výcviku je celá třídenní práce představena před zástupci Hradní stráže a ČOS. Účastníci si poté odnášejí osvědčení o úspěšném absolvování výcviku.
Zájemci se během třídenního výcviku, který se koná v Praze již tradičně s Hradní stráží dvakrát ročně na jaře a na podzim, naučí základní pořadové vystupování, zacházení s prapory, kladení květinových darů nebo se dozví informace o péči a historii kroje, který navrhl Josef Mánes.
K výcviku Sokolské stráže se může přihlásit každý sokol, jediným omezením je věk, a to kvůli náročnosti třídenního soustředění. I přesto ale nejstaršímu absolventovi bylo 72 let. Kapacity jsou rovněž omezené, průměrně se akce účastní 12 až 17 lidí, na které jsou dva nebo tři instruktoři, příslušníci Hradní stráže.
V dnešní době už má Sokolská stráž jenom ceremoniální funkci při slavnostních nebo pietních akcích, jako je třeba výročí konce druhé světové války nebo Památný den sokolstva 8. října. Důležitou součástí je tak práce a uchování historického odkazu a reprezentace kroje. „Poselství by mělo být takové, že má na sobě něco výjimečného. Být hrdý, že je sokol,“ uzavírá jeden ze zakladatelů Sokolské stáže a důstojník Hradní stráže Marek Manda.
Sokolové svůj třídenní výcvik zakončili pochodem před Tyršův dům na pražské Kampě, kde sídlí ČOS.
Sokolové svůj třídenní výcvik zakončili pochodem před Tyršův dům na pražské Kampě, kde sídlí ČOS.
O projektu
Tento projekt vznikl v rámci předmětu Fotožurnalismus v době digitálních médií. Klade si za cíl představit tradiční tělovýchovný spolek Sokol v současné perspektivě a prezentuje jej na příkladech několika vybraných členů. Avšak jeho ambicí není zachytit a dokumentovat celé fungování ČOS, a to zejména z důvodů šířky celého tématu.
Proto projekt vznikal pouze na území Prahy ve spolupráci s jednotou TJ SOKOL Praha-Libeň a jeho členy, jednotou Sokol Pražský, vzdělavatelem Markem Mandou a dalšími členy Sokola. Všem patří velké poděkování za jejich čas i ochotu.
Built with Shorthand