Jak pandemie ovlivnila knižní trh?

Pandemie koronaviru tvrdě zasáhla snad všechny oblasti české kultury. Ochromení se nevyhnul ani knižní trh a literární scéna.

Češi, kteří jsou národem čtenářů a v průměru podle Ústavu pro českou literaturu přečtou 12,6 knihy ročně, ale v dobách, kdy byli nuceni trávit valnou většinu volného času uzavření ve svých domovech, číst více nezačali. 

Přestože četbu knih pandemie podle průzkumu Národní knihovny zásadním způsobem neovlivnila, v mnohém do oblasti knižního průmyslu zasáhla. Knihkupectví se poprvé musela uzavřít minulý rok na jaře a s příchodem druhé vlny opět na podzim, kdy obvykle vrcholí sezóna prodeje knih. Otevřít mohla až 12. prosince, po dvou týdnech však došlo k další uzávěře, která trvala až do druhého květnového pondělí.

„Ohrožení a nejistota, kterému knižní trh čelí v těchto týdnech (podzimní a zimní měsíce, pozn. autorů), jsou však s tím jarním nesouměřitelné. Ziskovost celého sektoru je totiž dlouhodobě závislá na prodejích v předvánočním období,“ uvedl ve Zprávě o českém knižním trhu za rok 2019, která vyšla koncem minulého roku, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.

„V kritické situaci se v listopadu ocitli i nakladatelé, kteří vytiskli zboží na vánoční trh, a měli je pak nedostupně uzamčené v knihkupecké síti, takže se k němu nedostali ani v případě, že pro ně měli odbyt,“ dodává Vopěnka.

To potvrzuje i ředitel nakladatelství Euromedia Group, pod které spadají značky jako Ikar, Odeon nebo Universum, Antonín Kočí. Euromedia v říjnu chystala velkou knižní akci, Knihománii, kterou překazila druhá vlna a s ní spojené opětovné uzavření maloobchodů.

„Byli jsme v situaci, kdy jsme neměli knížky na skladech, protože byly v knihkupectvích, a neměli jsme tedy co prodávat během nejdůležitější sezóny. Takže paradoxně, abychom měli co prodávat, museli jsme dotisknout knížky, kterých bylo hodně, ale byly zavřené v obchodech. To byla další etapa toho nejhoršího období, od konce října do konce roku, kdy nakonec došlo k nějakému krátkodobému otevření před Vánoci, což nám malinko pomohlo, ale celý ten rok byl opravdu těžký,“ popisuje situaci na knižním trhu Kočí.

Uzavření obchodů se dotklo i edičních plánů nakladatelství. V první vlně na začátku března pozastavily nakladatelské domy tisk některých titulů, protože měly obavy, že knihkupectví, do kterých by je mohly rozvést, jen tak neotevřou. Například nakladatelství Euromedia přesouvala na druhé pololetí a na další rok zhruba 130 titulů. „To znamená, že celkově jsme za loňský rok opravdu vydali o 120 titulů méně, než jsme měli v plánu. Ten byl původně postavený tak, že překročíme rok 2019, ale nakonec to tak nebylo,“ vysvětluje Kočí.

Přestože kamenná knihkupectví utržila velké ztráty, například síť Neoluxorů přišla podle odhadu zhruba o 220 milionů korun na obratu (jde zhruba o třiadvaceti procentní pokles oproti předchozímu roku), zisk byl nakonec podle Kočího solidní. Důvodem může být, že se Euromedii podařilo přijít na trh s několika silnými tituly a celkový snížený počet vydaných knih omezil konkurenci. V některých odvětvích knižního trhu se také podařilo tržby oproti předchozímu roku zvýšit - kromě vyšších zisků z e-shopů jde například o ty z prodeje audioknih. Podle zprávy Asociace vydavatelů audioknih došlo k meziročnímu nárůstu o 12,4 procent.

„Lidé hledali další možnost vyplnění volného času, kdy byli zavření doma, prostřednictvím počítače nebo mobilu si můžete stáhnout e-book, filmy, seriály, nebo si taky můžete odpočinout od monitoru a přečíst si knížku tím, že si ji poslechnete hezky namluvenou, příjemným hlasem. To je taky oblast, kde pandemie pomohla, prodeje audioknih se zvedly o 150 procent,“ popisuje Kočí zkušenost nakladatelství Euromedia Group.

V kamenných prodejnách se prodej o 18 procent propadl, online prodej ale ve srovnání s dobou před pandemií vzrostl o 11 procent. Vyplývá to ze zmíněného průzkumu Národní knihovny, konečná čísla budou známa až koncem roku, kdy Svaz českých knihkupců a nakladatelů tradičně zveřejňuje závěrečnou zprávu o knižním trhu.

Spása v podobě e-shopů a sociálních sítí

Nakladatelství se ale těmto podmínkám musela přizpůsobit a řešit i nové formy propagace, které by nahradily pyramidy v knihkupectvích, letáky a fyzickou reklamu například v metru nebo dopravních prostředcích, do níž už se nevyplatilo investovat tolik jako před uzávěrou.

„To, že lidé nemohli do knihkupectví, určitě negativně ovlivnilo prodej nových knih. Online to mohl kompenzovat, ale ne stoprocentně zachránit. Ne všichni lidi jsou schopní nakupovat knížky na internetu, ne všichni jsou ochotní to dělat. Někteří lidé jdou často do knihkupectví pro jednu knížku a odnesou si dvě další. Což teď taky odpadlo, protože na e-shopu jsou lidé trošku střízlivější, co se týče utrácení peněz,“ uvedl Radek Blažek, který se stará o marketing a sociální sítě ve společnosti Euromedia Group.

„Využívali jsme proto například akce jako jsou různé výprodeje nebo doprava zdarma, což považuji za jeden z nejlepších prodejních prostředků. Sám to vidím na sobě, pokud je doprava zadarmo, tak si tu věc koupím spíš. Je to prostě velice efektivní způsob propagace, který by se mohl využívat víc. A podle mě si toho prodejci začínají i všímat a vím, že některé e-shopy, jako třeba Booktook, to dělají pravidelně,“ doplňuje Blažek.

Do online prostoru se přesunuly i křty nových titulů a debaty s autory. Například knihkupectví Luxor pořádá na svém Instagramu pravidelné živé streamy s autory, které jdou dělat z domova, a díky tomu některé akce přetrvaly i v nejpřísnějších opatřeních. Mají také nespočetně větší dosah - zatímco na běžný křest do Luxoru přijde v průměru kolem dvaceti lidí, na online akci se připojí kolem sto padesáti diváků.

Podle Ivany Oberhofnerové, která má v Luxoru mimo jiné na starosti organizaci a moderování podobných akcí, k tomu ale není každý autor svolný nebo technicky zdatný. „Nemá třeba dostatečně kvalitní foťák nebo s Instagramem neumí vůbec pracovat. Navíc ne úplně každý autor se hodí pro specifické instagramové publikum. Je potřeba to nějakým způsobem cílit, protože jakmile nám na sociálních sítích klesá engagement, tak to pro nás není z dlouhodobého hlediska úplně dobré. Takže se snažíme vybírat někoho, kdo je pro dané publikum zajímavý.“

Oberhofnerová doplňuje, že publikum na sociálních sítích je navíc specifické v tom, že účastníky obsah musí zaujmout a bavit kontinuálně. „Jakmile je to přestane bavit, tak nám odcházejí a tomu se snažíme zabránit.“

Přestože online akce mají kromě toho, že je možné je pořádat kdykoliv, také tu výhodu, že jsou levnější, ale je potřeba jimi šetřit, uvádí Radek Blažek. „Těch online křtů je už tolik, že se v tom lidé ztrácí a jsou unavení. Nesmí se to přehánět. Já jsem zastáncem toho, aby se online akcemi šetřilo. Když je něčeho méně, tak to lidi více láká.“

Podle Oberhofnerové také neplatí, že by se běžní návštěvníci literárních akcí automaticky přesunuli do online prostoru, mnohdy jde o úplně jiné publikum. „Hodně lidí, kteří se offline akcí normálně účastní, tak tam často chodí i kvůli nějakému zážitku a kvůli tomu, že se s autory setkají osobně. Takže bych řekla, že je i skupina lidí, kterým online akce úplně nevyhovují, že nejsou takoví ‚klikací‘ a nejsou moc na internet,“ vysvětluje. „Je podle mě taky strašně těžké říct, jestli zákazník, který nakupuje hodně na eshopu a přes internet, je taky ten, který pravidelně chodí do knihkupectví. To podle mě nikdo nedokáže rozklíčovat,“ uzavírá Oberhofnerová.

Sociální sítě a knihy

Propagaci knih se na sociálních sítích již před pandemií věnovali knižní influenceři, takzvaní bookstagrameři. Ti se většinou řadí ke knižním nadšencům, kteří ve svém volném čase vytvářejí na sociální sítě, především na Instagram, různý obsah o literatuře. Pomáhají tak nakladatelům a autorům zvýšit povědomí o nových titulech a vytvářejí kolem knih specifickou komunitu lidí. Dnes jich v českém online prostoru působí stovky.

„Chceme také pomoct lidem, kteří knižní influenceři nejsou, s výběrem knih. U nás jich přece jenom vychází několik tisíc ročně, někdy je to až dvacet tisíc, a z toho si pak vybrat je někdy náročné,“ osvětluje jednu z hlavních rolí bookstagramerů Jakub Pavlovský, který má po sedmi letech na svém instagramovém profilu @bookscalling více než 14 tisíc sledujících.

V době pandemie již na Instagramu nebyli sami, kteří se snažili propagovat knihy. „Nakladatelé po těch letech konečně pochopili, že Instagram je dobrá, smysluplná a pomocná věc, kterou by měli mít,“ popisuje změnu Pavlovský. Podle něj měli dříve nakladatelé k Instagramu rezervovanější až konzervativní postoj, v době pandemie to pro ně ale bylo jedno z mála míst, kde mohli propagovat své knihy.

Také bookstagrameři se snažili podporovat různé projekty, ze zkušenosti Pavlovského šlo spíše o menší akce nezávislých nakladatelů: „Na začátku pandemie jsme se všichni snažili pomoci zejména menším nakladatelům. Sdíleli jsme různé výzvy k nakupování v jejich e-shopech a z okolí potom vím, že to spoustu lidí udělalo.“

Zmiňuje také, že díky pandemii vznikly nové platformy jako Knihex, které obejdou velké distributory a dávají možnost čtenářům nakupovat přímo od menších a nezávislých knihkupců, i když podle Jakuba Pavlovského stále nejde v knižním světě o všeobecný trend.

„Pochybuju, že to dokáže nahradit velké hráče, ale je to začátek. Bude se jednat o e-kalatog, kde bude přímá nabídka od nezávislých nakladatelů. Čtenáři tak dostanou možnost podpořit je napřímo a obejít velké knihkupce, kteří si často berou až 50 procent z ceny knihy,“ říká.

Kromě zmíněné platformy pořádá Knihex dvakrát do roka také festival a jeho součástí je jarmark nezávislých nakladatelů, při kterém se s nimi mohou čtenáři potkat a rovnou od nich knihy nakoupit. 

Přečíst a poslat dál. Knihobot šetří čas i knihy

Odlišnou zkušenost než klasická knihkupectví má za poslední rok společnost Knihobot. Tu v roce 2019 založili bratři Dominik a David Gazdošovi a Pavel Pekař jako internetový second hand pro knihy. Sami nemají rádi označení „antikvariát“, přestože na první pohled funguje Knihobot podobně - prodává staré knihy.

„Je těžké to definovat, já chápu to spojení s antikvariátem, ale máme rozhodně blíž k nějakému sekáči. My rádi říkáme, že promazáváme kolečka knižního trhu,“ vysvětluje filosofii podniku jeden ze zakladatelů Pavel Pekař. „Naším cílem je umožnit otáčení knih. My si myslíme, že lidi reálně chtějí vracet knížky do oběhu, ale že je to moc nepohodlné, takže my se snažíme ty bariéry překonat,“ dodává. Od klasických antikvariátů se liší také tím, že se zaměřují na tituly, které vyšly v posledních 30 letech.

„Promazáváme kolečka knižního trhu.“

„Chceme ušetřit zákazníkovi co nejvíc práce, protože někde tu knížku vystavovat a pak se s někým domlouvat mně samotnému přijde jako otrava. Pokud lidi chtějí šetřit svůj čas a práci, tak není nic jednoduššího, než knížku dát k nám,“ vysvětluje Pekař.

Proč lidé k prodeji knih využívají Knihobot?

Po prodeji pak zákazník dostane podíl z utržené částky. „My se snažíme jim dát, co můžeme. Náš ceník je 60 % mínus 29 korun pro zákazníka,“ uvádí Pekař.

Jakým způsobem určujete cenu knih?

Knihobot se podle Pekařových slov nesnaží šetřit pouze čas jejich zákazníků, ale také „šetřit lidskou práci“, proto využívají různé vychytávky. Například knihy k prodeji fotografují ve speciálně vytvořené fotobudce, kterou nazvali Nevolník. V krabici je ukrytý fotoaparát, který je propojený s počítačem, a spoušť se sešlapuje nohou, aby měl pracovník volné ruce k přidržení knihy.

K vymýšlení nových nápadů se pak navzájem motivují. „V interním kanálu se snažíme chválit za to, kdo co vylepšil. Jsou tady malé změny každý den a to je to, co chceme,“ odpovídá Pekař.

V současné době Knihobot buduje pro skladování, oceňování a katalogizaci knih vlastní informační systém. Zároveň vytváří síť tzv. knihobodů, kam lze knihy zanést. V Praze jsou to pobočky Knihobota nebo Zásilkovny. Kdo nemá knihobod v dosahu, může si kamkoli v ČR zdarma objednat kurýra, které začali využívat v době pandemie.

V době pandemie jste začali využívat kurýry, jak tento systém funguje?

Pandemie tak jejich provoz příliš neovlivnila, protože ani před ní nebyli závislí na kamenných prodejnách a nových knižních titulech. Nemuseli se „nově“ přesouvat na internet jako většina lidí na knižním trhu.

Dnes podle Pekaře dokáže Knihobot přijmout, nafotit a nabídnout do prodeje tisícovku knížek denně a do konce roku by to mohl být trojnásobek. Za letošní březen Knihobotem prošlo zhruba 7 tisíc knížek. Minulý rok firma poslala zpátky do oběhu přes 113 tisíc knížek. Za první čtvrtletí tohoto roku už je to 60 tisíc, lze tedy pozorovat až čtyřnásobný nárůst. Vloni měla společnost obrat kolem 18 milionů, tento rok relativně ambiciózně míří ke hranici 80 milionů.